Lyžák 1.B a 5.V
Celé to začalo 22.3. ve 22:00 kdy jsme se natěšení sešli před budovou gymnázia F.X. Šaldy. Naložili jsme lyže a dlouhatánská cesta do Alp započala. Jeli jsme celou noc a přesně podle očekávání se nikdo moc nevyspal. Když jsme ale rozespalí vylezli z autobusu, svěží mrazivý alpský vzduch nás spolehlivě probral. O hodinku později jsme se na svahu rozdělili na pět skupin, od úplných začátečníků po ostřílené profíky. Bez ohledu na to, kolikrát kdo Alpy navštívil, dechberoucí výhledy uchvátily snad každého. Počasí nám přálo, svítilo sluníčko, ale ne zas moc aby sníh roztál. Občas byla mlha, ale pouze na vrcholcích hor, díky čemuž byly výhledy ještě kouzelnější. Jen ve čtvrtek jsme si kvůli větru moc nezalyžovali, lanovky stály. Každopádně podle všech fotek je vidět, že to byla užívačka. Jenom hodně fyzicky náročná.
Aspoň pro nás úplné začátečníky, nebyli jsme na ten správný pohyb zvyklí a na nepohodlné lyžáky už vůbec ne. Začínali jsme pluhem a co chvíli leželi na zemi. Ale už po tom jednom dni v Zettersfeldu jsme cítili velký pokrok. Vlastně za celý kurz jsme udělali jednoznačně největší pokrok: začínali jsme prakticky na nule s teď sjedeme (většinou) bez pádu červenou sjezdovku. Za to si myslím zasloužíme pořádnou pochvalu. Ale tu si samozřejmě zaslouží všichni už jen za to, že tento fyzicky náročný kurz bez úhony zvládli (větší úraz byl jeden jediný na 60 lidí). Když už jsem u toho udělování pochval, někdo by měl ocenit učitele! Jak ty, kteří se nám každý den věnovali a pomáhali se posouvat, tak ty, kteří se stali vyučujícími jen na čtvrteční odpoledne aby své dovednosti předali méně zkušeným lyžařům. V neposlední řadě musím velkou pochvalou ocenit obsluhu v hotelu. Snídaně, večeře, údržba pokojů, v jeden večer dokonce zmrzlina :). A samozřejmě nesmím opomenout řidiče autobusu, který nás dovezl kamkoli. Ať už do lyžařských středisek nebo na nákup do Intersparu.
Celkově se lyžák za mě velmi povedl, béčko s kvintou se konečně seznámilo, po večerech jsme pařili Bang, užívali si dobrého jídla a sněhu… Jediné co mě mrzí je, že jsme kvůli počasí nemohli do lyžařského střediska na ledovci. Za to jsme byli v Zettersfeldu, Sillianu, a St. Jacobu.
No nic, článek už musím ukončit, protože ho dopisuji cestou zpátky autobusem na pumpě. No a kdo přijede pozdě na sraz, musí skládat básničku nebo zpívat, takže končím.
Lyžím zdar!
Anežka Votrubcová 1.B
